Obec Libenice

Podatelna, pokladna
tel.: 778 085 058 (Po, St)
Starosta, místostarosta
tel.: 724 160 395
Podatelna: Po, St  8.00 - 12.00, 18.00 -19.00 hod.
Pokladna:  Po, St  18.00 - 19.00 hod.
Starosta, místostarosta: Po, St  18.00 - 19.00 hod.
E-mail: obec@libenice.cz
Historie Libenic, původně Ljubenice nebo Ljubenici
Libenice jsou osadou prastarého slovanského založení. Leží 6 km j.v. od Kolína při státní silnici Kolín – Čáslav.
První doložená zmínka pochází z roku 1142, kdy ves spolu se dvorem náležela Sedleckému klášteru.

Roku 1396 byly klášter, dvůr i ves prodány králi Václavovi IV. Zdali v této době tvrz již existovala se neví. Avšak musela být po tomto datu postavena, neboť roku 1401 se uvádí Martin ze Soutic, purkrabě na Libenicích.
Je známo, že v roce 1412 se do královské komory platil důchod ve výši 11 kop grošů. Když byl v roce 1421 Sedlecký klášter zničen, císař Zikmund zastavil roku 1422 Libenice Eringerovi ze Steinsheimu. Zda skutečně vešly v jeho držení, není zřejmé neboť v roce 1436 náležely blíže neurčenému Hynkovi.
Roku 1437 zapsal císař Zikmund tvrz a ves, za věrné služby puškaři, Hanuši z Rychnova. On však zápis postoupil bratřím Hynkovi a Pavlovi ze Zaloňova, kteří jsou jako majitelé jmenováni v létech 1440 – 1454. Později byly Libenice v držení Kostků z Postupic. Král Vladislav je připsal roku 1498 Bohuši Kostkovi z Postupic.
Roku 1499 prodal Bohuš tvrz i ves Janu Janovskému ze Soutic. Zakrátko převzal Libenice Jan z Práchňan.
Roku 1505 patřila část Libenic Václavovi a Bohuslavovi, bratřím Loreckým ze Lkouše. Asi roku 1524 od nich koupila Libenice Kateřina z Lichtenberka, vdova po Burjanovi Trčkovi z Lípy, jejímž nástupcem se stal roku 1530 Jan starší Trčka z Lípy.
V únoru 1538 prodal p. Trčka tvrz a ves Libenice Václavu Popelovi z Vesce a na Suchdole. Pan Popel je postoupil v roce 1540 Jindřichu Smíškovi z Vrchovišť, který byl ještě téhož roku zabit, proto se statku ujal jeho syn Beneš Libenický z Libenic.
Roku 1553 byl Beneš Libenický z Vrchovišť na českém sněmu. Brzy poté zemřel bez dětí a proto se zboží ujal jeho bratr Jan Libenický s manželkou Annou rozenou Kamejskou ze Lstiboře. Pan Jan Libenický z Vrchovišť zemřel v roce 1589 a je pochován v Grunteckém kostele.
Císař Rudolf II. vyplatil Libenice ze zápisu roku 1593. Zápis trval od roku 1437 a připojil Libenice k panství Kolínskému.
Roku 1611 byly Libenice odloučeny od Kolínského panství hejtmanem Martinem Vilheinem z Vustenova. V roce 1616 byly Libenice opět připojeny ke Kolínu. Ještě v roce 1713 to byl dvůr císařský.
Roku 1778 císařská správa zrušila dvůr Libenice a pozemky rozdělila na rodiny, čímž se ves Libenice znamenitě rozšířila.
Například:
  • v roce 1786 čítala 54 obytných stavení
  • v roce 1801 nově postavená škola dostala č. 65
  • v roce 1843 již bylo 67 čísel a 486 obyvatel
  • v roce 1857 bylo 70 čísel
Podle sčítání v roce 2001 měla obec 115 domů.
Z toho bylo 78 domů obydleno trvale a 37 domů sloužilo jako letní sídla.
Trvale bydlících osob bylo 255.

Tvrz
         Tak jak se střídali majitelé obce, střídali se i majitelé tvrze. Poprvé je uvedena zmínka z roku 1437. V roce 1574 přistoupil Jan Libenický z Vrchovišť k přestavbě a rozšíření. Původní tvrz byla pravděpodobně nevelká gotická stavba, která nikdy nesloužila jako sídlo majitele statku, nýbrž jako správní středisko. Janovou přestavbou vznikla renesanční budova, která si i nadále zachovala opevnění. Po spojení s kolínským panstvím v roce 1616 tvrz sloužila jako obydlí správce dvora. V roce 1643 tvrz s částí vsi vyhořela a v tomto stavu se připomíná ještě v roce 1646. Po tomto roce údaje o vsi mizí. Je pravděpodobné, že po opravě se změnila v hospodářskou budovu dvora, která byla v průběhu 18. století dále upravována. V roce 1778 byl Libenický dvůr rozparcelován a z částí jeho budov vznikla nynější usedlost č.p. 1. K ní byly připojeny i hospodářské budovy pocházející z tvrze i interiéry zaklenuté zbytkem žebrové klenby a přilehlé místnosti. Z tvrze vede příkop zachovaný na jižní a západní straně domu č.p. 1 nyní změněný na zahrady.
Kostel
Když bylo roku 1826 vyřízeno povolení o zřízení Evangelického sboru v Libenicích (do této doby evangelíci patřili sborem do Močovic), začalo se uvažovat o vybudování kostela. Počátkem roku 1827 daroval člen sboru p. Václav Starý z Libenic č.p. 1. část svého pozemku – místo na chrám Páně. Kostel byl postaven za necelý rok. V září 1827 byl posvěcen.


Prvním farářem byl Karel Flaischner. Současným farářem je p. Blahoslav Matějka. V současné době je kurátorkou Českobratrské církve evangelické paní Marta Hlavatá.
Fara
Farní budova byla postavena v roce 1839. Pozemek byl zakoupen již v roce 1834.
Hřbitov
 

S povolením ke stavbě kostela bylo vydáno také povolení pro ohrazení hřbitova. Pozemek rovněž věnoval p. Václav Starý č.p. 1. Hřbitov byl zřízen za finančního přispění Gustav – Adolfského spolku – jedná se o podpůrný spolek evangelických církví v Německu, který existuje a pomáhá evangelíkům až dodnes.

Keltové na území obce
          

Na území naší obce došlo v roce 1959 k ojedinělému archeologickému objevu. Objekt v Libenicích lze uvést jako svatyni s posvátným areálem, v němž byla během jeho užívání pohřbena kněžka. Ve Svatyni se jednou v roce, počátkem listopadu, konaly obřady a oběti spojené se zemědělským kultem domácího keltského obyvatelstva, které svatyni založilo a užívalo ji zhruba po dobrého čtvrt století, než byla jako středisko keltské politické moci násilně zničena za vpádu některého z bojových kmenů historických Keltů. Objevená svatyně je prvním objektem svého druhu ve střední Evropě. Ve své celistvosti byl prozkoumán celý areál podlouhlého tvaru, 80 m dlouhý a 20 m široký, vymezený příkopem. Keltská stélla vykopaná v Libenicích byla umístěna na nádvoří u budovy Archeologického ústavu v Praze.

Podrobnější informace naleznete v knize: Libenice, Keltská svatyně ve Středních Čechách.

Škola veřejná
         

Do Kaňku do veřejné školy se chodilo do roku 1801. V tomto roce byla vybudována škola v obci č.p. 65 nejprve jednotřídní, později dvoutřídní. Sloužila až do roku 1965.

Škola soukromá ­ evang.
         

Po prohlášení plné náboženské rovnoprávnosti v roce 1861 byl dán popud k založení soukromé školy pro žáky evang. vyznání. Téhož roku byl zakoupen domek č.p. 41 určen pro školu. Ukázalo se, že je tento domek nevhodný a byl odprodán. Nová škola byla postavena na farní zahradě. Povolení ke stavbě bylo vydáno 22.07.1862, základní kámen položen 26.05.1863 a 25.10.1863 byla škola slavnostně otevřena.

Zanikla v roce 1921 pro nedostatek žáků. Prvním učitelem byl, rodák z Libenic, p. František Mojžíš (1863 - 1891).

Kaplička
Kaplička
Kaplička po celkové obnově v roce 2014
Knihovna

V kronice je knihovna zmiňována již v roce 1904, kdy je uvedeno, že knihovna založená jako obecní vznikla za přispění rodiny Novákovy majitele domu č.p. 5. 35. 40. Dále není uvedeno o jaký dar se jedná, ale je pravda, že ještě po této době máme ve fondu knihy, které mají razítko tohoto dárce.

V roce 1920 v téže kronice je uvedeno - Cituji: ¨Obecní knihovna (odkaz rod. Novákovy z roku 1904) umístěna v soukromé evang. škole byla používána jako školní až do roku 1920, kdy byla veřejně otevřena. Spolek dělníků soc. dem. daroval svoji skromnou knihovnu umístěnou v hostinci u Dobiášů č.p. 23 ve prospěch obecní knihovny. Na rozkvět přispívala obec roční částkou 600 Kč.

I tento dar můžeme potvrdit, protože ještě z této doby máme knihy opatřené razítkem patřící tomuto spolku.

Knihy se půjčovaly až do roku 1965 kdy byla škola uzavřena a práci ukončil p. říd. František Svoboda. Poté je nikdo nepůjčoval. Až v roce 1973 kdy obec dostala domek č. 87, zde byla zřízena knihovna. V roce 2006 byla knihovna přemístěna do rekonstruovaných prostor v čísle popisném (vedlo obecního úřadu). V nových prostorech knihovny je k dispozici INTERNET pro veřejnost. Jeho zřízení bylo realizováno za podpory Středočeského kraje v rámci akce "Internet do knihoven".

Nové knihy jsou pořizováné nákupem z rozpočtu Obecního úřadu Libenice a jsou přidělované z Oddělení regionálních služeb Kutná Hora. Mezi knihovní výpůjčky umožňují zajistit čtenářům knihy, které ve svém fondu naše hnihovna nemá.

Časopisy, které knihovna odebírá, si může čtenář půjčit domů a v klidu se s nimi seznámit

Ve fondu, který čítá téměř 4 000kusů, naleznete knihy jak pro poučení, tak i pro zábavu. Je velký výběr v literatuře faktu i v dobrodružných románech, v knihách pro děti, mládež i dospělé. Naleznete zde rady do kuchyně i do zahrady.

Přijďte se do knihovny podívat, máme otevřeno vždy v úterý a v pátek od 17.00 do 19.00 hodin.

Knihovna je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované příjemci formou regionálních funkcí.

Zajímavosti

Zajímavost z kultury:

 

Dne 14. 09. 1832 se v Libenicích č.p. 56 narodil básník a autor pohádek Judr. Josef  K o š í n  z Radostova, zemřel 10. 11. 1911 a je pochován na Olšanech. Z jeho díla máme v MLK dva svazky pohádek „O drakovi a jiné pohádky“ a  „O Bumbrlíčkovi a jiné pohádky“.

 

Návštěva K.H. Borovského:

 

Když Karel Havlíček Borovský vydával v Kutné Hoře časopis „Slovan“, docházel často do Libenic. Roku 1850 jej pozval rolník Václav Mojžíš (z č.p. 8) na posvícení. Vzpomíná se, že přišel s celou dosti četnou společností a protože byli v dobré náladě, měla zde vzniknout i později znárodněná píseň: „Měsíček jak mazaneček“.

 

Pozoruhodnost ze současnosti:

 

Dne 28.října 2005 byl vyznamenán řádem Bílého lva I. třídy  pan generálmajor Ing. Rudolf   P e r n i c k ý   v.v. za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. Tento pán, ještě se svým společníkem Leopoldem Musilem byli omylem za druhé světové války vysazeni na území naší obce a museli podstoupit strastiplnou cestu na Vysočinu, kde měli plnit své bojové úkoly.

Obraz0622%20%EF%BF%BD%20kopie-%20kapli%EF%BF%BDka%202.jpg
Kaplička po celkové rekonstrukci v roce 2014